Obsah

Úvod 1
Zadání 2
Zadání 2
NÁVRH 3
Základní principy 4
Vizualizace 12
Výkresy stávajícího stavu 15
Stavební program 19
Rozvržení klášterní zahrady 25
Zápisy z jednání 26
Anylytická část 27
Analýza potřeb města 27
Průzkum potřeb města 33
Založení a vývoj kláštera 36
Kultura a turistický ruch 38
swot analýza 39
Vize využití kláštera 41
Seznam podkladů 45
Přílohy 45
Participace 46
QR KÓD 64

Zadání

Strategie využití kláštera v Opočně bude řešit:

  • má se jednat o významné místo v rámci Opočna / ORP nebo kraje.
  • rozsah a působnost nové instituce nebo institucí.
  • návaznost na již vzniklé strategie rozvoje Královéhradeckého kraje.
  • prověřit multifunkčnost využití objektu a mix funkcí.
  • vytvořit živou budovu.
  • rozvoj turistického ruchu např. brána do Orlických hor.
  • zmapovat co už ve městě je a co zde chybí (zuš, knihovna, ubytovací prostory pro vetší kapacitu ubytovaných atd.) a navrhnout možnosti využití pro městské instituce a provozy.
  • navrhnout využití budov kláštera s ohledem na stávající stav budovy, stavebně historický průzkum a hodnotu kulturní památky.
  • návrh bude zpracováván postupně dle podkladů a průběžných výstupů z participací, včetně výstupů z jednání pracovní skupiny.
  • výsledný návrh využití bude sloužit jako podklad pro další jednání ohledně budoucnosti budovy.
  • možnosti, varianty řešení.
  • podklad pro zadání architektonické soutěže.

Strategie rozvoje kláštera v Opočně je realizována v rámci projektu Komunitní zahrada kapucínského kláštera v Opočně č. KU-CH2-025, který je financován Fondy EHP 2014-2021 a Královéhradeckým krajem.

 

Vize využití kláštera “Kreativní turistické centrum”

Kreativní klášter. V klášteře vznikne vyvážené prolnutí více funkcí a služeb. Vytváří se zde středobod společenského a kulturního života města a regionu, který je zaměřen nejen na podporu turistického ruchu, ale také na podporu potřeb místních opočenských obyvatel. V klášteře dochází k unikátnímu mísení provozů a funkcí jejichž spojením vznikají nové hodnoty a přesahy. Nová náplň kláštera využívá potenciálů vycházející z jeho historie a genia loci. Kapucíni, jejich život, myšlenky, činy, architektura a konkrétní historické události se promítají do všech oblastí využití budov (sociální oblast, ekologie, duchovno) a stává se pro své návštěvníky inspirací a zdrojem nových podnětů a informací.

Společně. Důležité je, aby zde působilo více institucí z mnoha odvětví (vysoká škola Karlova Univerzita- farmaceutická fakulta, soukromý producent bio výrobků s léčitelským přesahem, gastro provoz- restaurace, ubytovací kapacity- hotel a hostel, expozice pod patronátem muzea, nová městská knihovna, sdílené klubovny a dílny pro potřeby místních obyvatel) a vznikala mezi nimi synergie. Klášter zároveň také doplňuje chybějící turistickou infrastrukturu ve městě (nabídka ubytování a občerstvení).

Kreativní přístup. Smyslem vytvoření kreativního centra je podpora aktivnějšího turismu (kreativního) a interaktivnější formy zapojení návštěvníka. Dnes návštěvníkům/turistům už nestačí být pouhými pasivními spotřebiteli kulturních zážitků nabízených v destinacích, hledají především autentické zážitky, chtějí se učit novým věcem a aktivně poznávat nová prostředí. Kreativní turismus poskytuje lidem pocit úspěchu a naplnění, a to díky zkušenostem a novým dovednostem, kterým se návštěvníci v destinaci učí (mají možnost vyrobit si vlastní suvenýry, díky čemuž si vytváří trvalejší a vřelejší vztah k dané destinaci). Turistický ruch v tradičním slova smyslu bude proveden formou komentovaných prohlídek kláštera.

Město Opočno. Nastavení využití kláštera je rozděleno citlivě mezi potřeby města/ jeho obyvatel a mezi turisty/návštěvníky. Rozdělení vychází z analytické části a z participačních průzkumů s veřejností.
Slow turismus. Oživení a využití kláštera je udržitelné a postupné. Cílem bylo stanovit takový program využití kláštera, který bude vyhovovat potřebám všech skupin a klade důraz na ekonomičnost a udržitelnost provozu.
Vedení. Více institucí, skupin, spolků a lidí působících v klášteře funguje pod vedením jednoho kreativního ředitele. Klášter zůstává stále v majetku Královéhradeckého kraje a jednotlivé prostory konkrétním pronajímá. Funguje zde podobný ekonomický model jako v Klášteře v Broumově nebo v Kuksu. Provoz pak může konkrétně zaštiťovat např. destinační agentura, muzeum a galerie Orlických hor a město Opočno.

 

Stanovení konkrétního využití kláštera
Konkrétní využití kláštera z pohledu budoucích provozů

V rámci zpracování konceptu využití kláštera byly osloveni aktéři, jež provozují činnosti a služby, které by mohly být v klášteře realizovány nebo aktéři mající přímý vliv na nový provoz kláštera. Nejde o oslovení konkrétních potenciální provozovatelů, ale hlavně o definování konkrétních provozních potřeb a plošných požadavků. Cílem je prověření kapacit kláštera ve vztahu k umístění konkrétních funkcí a provozů. Níže jsou sepsány informace z jednotlivých setkání. Detailní zápisy viz příloha č.4. Na základě získaných informací byl stanoven stavební program ve dvou variantách.
Ohledně konkrétních provozů se jedno s níže uvedenými osobami, zastupující níže uvedenou oblast zapojení.

Konkrétní využití kláštera z pohledu místních obyvatel

V druhé participaci s veřejností byla prohloubena představa o sezbíraných nápadech a podnětech na využití kláštera včetně zjištění prioritizace. Shrnutí, jak místní lidé vnímají jednotlivé aktivity a možnosti využití, které jsou pro ně přijatelné a které naopak nikoli je uvedeno níže. Uvedené vychází z dokumentu Výstup z druhé participace s veřejností (viz. příloha č.1). 

Účastníci podpořili tyto formy využití kláštera:

Komunitní/kulturní centrum (13)

Přemístění nové knihovny do kláštera (13)

Venkovní zázemí pro kulturní události (kino, podium, apod.) (12) 

Přírodovědné vzdělávání (12)

Venkovní koncerty (11)

Krytý venkovní altán s mobiliářem (alespoň pro 40 lidí) (11) 

Vinárna (9)

Dostupné hostelové ubytování (8)

Letní kino (7)

Interaktivní expozice o historii kláštera (7)

Zázemí pro ZUŠ (6)

Účastníci navrhují, aby v klášteře vznikly kvalitní multifunkční prostory a celoroční zázemí, které by mohli naplňovat vlastními aktivitami. Dostupnost a dobře nastavený režim správy a užívání pak může motivovat k zájmu o naplnění prostoru vlastními aktivitami. Velký zájem budí zahrada, komunitní zahradničení a myšlenky přírodovědného vzdělávání. Zde mohou vznikat příležitosti pro aktivnější zapojení místních. 

Výstupy z druhého participačního jednání byly podkladem pro zpracování konkrétního stavebního programu ve dvou variantách.

Základní principy

Obnova historické hodnoty kláštera a jeho architektury.  Důležitým prvkem obnovy kláštera bude realizace historicky citlivé obnovy, která bude vycházet ze stavebně historického průzkumu, zapojení památkářů a architektů do vzájemné diskuze.  Cílem obnovy bude zachování architektonické puristické hodnoty františkánských klášterů. Řešení kláštera bude definováno rozvahou, jak konkrétně je možné klášter dostavět, tak aby zůstala zachována jeho architektonická puristická hodnota. 

Propojení s městem. Klášter je napojen na město jednak tím, že zde bude umístěna knihovna a klubovny pro ZUŠ a další aktivity místních obyvatel. A také i tím, že se svým novým dispozičním uspořádáním co nejvíce otevírá do předprostoru, který přímo navazuje branou na Trčkovo náměstí. V dalších projekčních fázích bude třeba prověřit a prohloubit toto propojení. Nyní se klášter “schovává” za zdí, ta ho chrání, ale také i izoluje. Je potřeba více zvýraznit provoz a nabídku aktivit kláštera pro lidi nacházející se mimo areál. 

Přímé propojení kláštera se zahradou a naopak.  Stávající budova kláštera je situována v severozápadním rohu zahrady a má několik východů/vstupů z/do okolí. Tyto průchody jsou velkou výhodou a dostatečně propojují klášter všemi směry. Doporučujeme, aby tyto propojení byly zachovány a dále rozvíjeny. A to jednak přímý vstup z Trčkova náměstí a vnitřní průchod a propojení s kostelem. Klášter se dále propojuje se zahradou východním vstupem. Pravděpodobně se jedná o historický vstup na užitkovou zahradu. Další východy jsou také z jihu, ty doporučuje využívat pro funkce kluboven a sociálního podniku (mimo hlavní potenciální trasy turistů). V místě, kde se nenachází historicky hodnotné zdivo je možné uvažovat o vybourání velkých oken s důrazem na vizuální propojení knihovny a zahrady. 

Zahrada. Je otevřena všem, obnovuje se historická hodnota a nabízí nové místa pro různé aktivity a odpočinek. 

Rozvíjení nápadů a myšlenek strategie, hledání případně nových možností. 

Návrh – výkresy

1.varianta minimalistická

půdorys 1PP

půdorys 1NP

půdorys 2NP

2. varianta maximalistická

půdorys 1PP

půdorys 1NP

půdorys 2NP

PROVOZNÍ VYUŽITÍ KNIHOVNY

Vizualizace

vizualizace skleníku

vizualizace amfiteátru - var. č.1

vizualizace amfiteátru - var.č.2

vizualizace prostoru knihovny

vizualizace prostoru sálu

VÝKRESY STÁVAJÍCÍHO STAVU

pdorys 1PP, 2PP

půdorys 1NP

půdorys 2NP

půdorys 3NP

půdors 4NP, 5NP

řezy A-A´,D-D´

Stavební program kláštera

Stavební program pro klášter je zpracován ve dvou variantách. Varianty vycházejí z předpokladů, že se nová náplň do objektu může vejít a bude zachován stávající objem klášterní budovy “minimalistická varianta”; nebo že se náplň do objektu nevejde a bude potřeba dostavět přístavby “maximalistická varianta”. Do minimalistické varianty se nevejde výrobní provoz řemeslné palírny, tento sociální podnik je zde zachován v menším rozsahu. V maximalistické variantě je provoz řemeslné palírny a také výstavní galerie ve sklepních prostorách. Obě dvě varianty ukazují, že menší dostavba (venkovní sušárna) bude potřeba realizovat pokaždé. Zároveň obě varianty ukazují, že není zatím potřeba využití podkrovních prostor. Předpokládá se, že podkrovní prostory budou očištěny od všech vestaveb a bude zde ponechán prostor pro pohled na původní krovy. 

 

Stěžejní pro výběr konkrétní varianty využití kláštera bude rozhodnutí majitele objektu. Po výběru varianty bude důležité další směřování práce pro výběr konkrétního návrhu.

Zároveň v obou variantách zůstává zachován v podobných dimenzích provoz knihovny, ubytování, restaurace a multifunkčního sálu, zázemí/ klubovny pro místní obyvatele. Varianty se od sebe liší rozsahem provozu sociálního podniku, expozic věnovaných historii místa a vzniku galerie. Stavební program včetně schématických půdorysů kláštera jednotlivých variant tvoří přílohy tohot dokumentu. Konkrétní stavební program je sepsán ve dvou variantách (tabulka ploch), která je součástí tohoto dokumentu jako příloha č. 2. Jednotlivé provozy, který by mohly konkrétně fungovat v klášteře jsou vypsány níže. Dále jsou zakresleny do půdorysných schémat, která ukazují jejich prostorové uspořádání v rámci dispozic kláštera (viz příloha č. 3). 

Sociální podnik

  • půjde o navázání na potenciál kláštera v oblasti léčitelské františkánské tradice,
  • tato část může být rozvíjena ve spolupráci s FF UK,
  • vznik nových produktů může být realizováno v propojení s výrobnou produktů (sociálním podnikem),
  • výstupem a zapojením institucí může být jednak poskytnutí know how (recepty, pěstování atd.), dále také přímé napojení na výzkumnou část fakulty, poskytnutí věcí a objektů z fakultního depozitáře,
  • provoz bude fungovat v přízemí objektu kláštera a také bude využívat prostor zahrady, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • vzniknou zde užitkové záhony pro pěstování bylin, vzniknou zde také okrasné záhony pro rekreaci a odpočinek,
  • v zahradě bude potřeba vytvořit nové sklady nářadí včetně dílny.

Léčitelství- farmacie

  • půjde o navázání na potenciál kláštera v oblasti léčitelské františkánské tradice,
  • tato část může být rozvíjena ve spolupráci s FF UK,
  • vznik nových produktů může být realizováno v propojení s výrobnou produktů (sociálním podnikem),
  • výstupem a zapojením institucí může být jednak poskytnutí know how (recepty, pěstování atd.), dále také přímé napojení na výzkumnou část fakulty, poskytnutí věcí a objektů z fakultního depozitáře,
  • provoz bude fungovat v přízemí objektu kláštera a také bude využívat prostor zahrady, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • vzniknou zde užitkové záhony pro pěstování bylin, vzniknou zde také okrasné záhony pro rekreaci a odpočinek,
  • v zahradě bude potřeba vytvořit nové sklady nářadí včetně dílny.

Interaktivní expozice a prohlídkové okruhy

  • konkrétní umístění je možné dále měnit a prověřovat v dalších fázích, zejména z závislosti na SHP.
  • provoz může provozovat Muzeum a galerie Orlických hor,
  • součástí bude jednat vytvoření stálé interaktivní expozice a také prohlídkových okruhů procházející klášterem,

Interaktivní expozice:

  • důležité je představit historickou hodnotu kláštera včetně jeho vývoje,
  • zvolený typ interaktivní expozice je vybrán z důvodu, že v městě Opočně zatím tento typ expozice není realizován, interaktivní forma expozice bude sama o sobě zajímavým “lákadlem” pro turisty,
  • expozice představí v prostorách bývalých cel mnichů jejich život v řádu, každodenní činnosti, dále představí historii a architekturu kláštera a celkově františkánských klášterů, neopomenutelným expozičním tématem bude také františkánský přístup k životu, jejich poslání s možnými odkazy na dnešní způsob života.

 

Prohlídkové okruhy:

  1. Klášter a kostel (základní okruh)

Hlavní prohlídkový okruh zavede návštěvníky do přízemí kláštera, unikátní secesní refektáře, křížové chodby, rajské zahrady a kostela Nanebevzetí Panny Marie. Prohlídka je pouze s výkladem průvodce v českém jazyce, prohlídka je vhodná i pro vozíčkáře. V prvním patře návštěvníci projdou interaktivní expozicí v místnostech cely mnichů, františkánské knihovně a v cele opata. Expozice je zaměřena nejen na působení františkánského řádu v rámci českých zemí, ale umožňuje také nahlédnout do každodenního života mnichů v době založení kláštera. 

  1. Dočasné  expozice ve sklepech 

Vystavování regionálních umělců. Funguje pouze v maximalistické variantě. 

  1. Klášterní zahrada 
  2. Didaktická prohlídka

Speciální prohlídka pro žáky a studenty MŠ, ZŠ i SŠ s vyplňováním pracovního listu a s možností výtvarné dílny.

 

Městská knihovna 21. století

  • do kláštera bude přesunuta stávající městská knihovna v Opočně, bude navýšena její prostorová kapacita, dále bude také rozšířena její nabídka a fungování tak, aby odpovídala požadavkům na současnou moderní knihovnu 21. století,
  • realizace provozu město Opočno ve spolupráci s  Královéhradeckým krajem,
  • provoz bude fungovat v přízemí objektu kláštera a také bude využívat prostor zahrady, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • provoz knihovny je zpracován ve dvou variantách, v další navazující dokumentaci je třeba přesně zpracovat program knihovny včetně definitivních rozhodnutí týkající se plochy knihovny v klášteře.

Bylinková apatyka/ prodejna suvenýrů/ Informace

  • jedná se o sdílený prostor, který bude sdružovat více provozů fungujících v klášteře,
  • prvotně by mělo jít o místo, kde návštěvník získá základní informace, dále si zde může koupit výrobky vyrobené v klášteře, prostor může být koncipován jako součást expozice, provoz může být propojen také s restaurací,
  • součástí prostoru je zázemí pro studenty (FFA KU) pracující na zahradě, dále také malá provozní kancelář,
  • provoz bude fungovat v přízemí objektu kláštera, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • provoz je možné dále měnit v dalších fázích, dle konkrétních potřeb jednotlivých provozovatelů.

 

Prostory pro aktivity místních obyvatel

Podkladem pro toto využití byly aktivity, které se již v místě zahrady konají a také podněty vycházejí z participačních akcí. 

Ateliér pro výtvarné a řemeslné činnosti

  • sdílený ateliér, který může fungovat primárně pro místní obyvatele, ale může být využíván také pro kurzy pro turisty.

 

 

 

Sdílená klubovna

  • bude fungovat zejména pro instituce a spolky místních obyvatel fungující již nyní v klášteře:
  • prostor pro ZUŠ
  • spolek seniorů – setkávání
  • cvičení v zahradě

Restaurace a kuchyň

  • vybudování restauračního zařízení je stěžejní nejen pro město Opočno, ale také pro budovu kláštera (zejména pro ubytovací funci),
  • restaurační zařízení může být umístěno ve více prostorách, v rámci strategie navrhujeme umístění tohoto provozu ve dvou variantách (obě varianty počítají s prostorem o ploše kolem 150m2),
  • první varianta umísťuje provoz do sklepů, kde může vzniknout klidná restaurace v zajímavém prostoru, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • druhá varianta umísťuje restauraci do zahrady kláštera jako citlivou dostavbu domku zahradníka, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3,
  • konkrétní umístění restaurace je možné dále měnit a prověřovat v dalších fázích.

Multifunkční sál pro kulturní akce

  • sál bude fungovat jako součást všech provozů fungujících v klášteře,
  • je umístěn v reprezentativní prostoru refektáře- bývalé jídelny františkánů,
  • bude využíván také pro pronájem kulturních akcí, svateb nebo podnikových školení,
  • má samostatný vstup, včetně prostoru WC a foyer se šatnou,
  • provoz bude fungovat v přízemí objektu kláštera, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3.

Ubytování

  • vybudování ubytovacího zařízení je stěžejní nejen pro město Opočno, ale také pro budovu kláštera,
  • navrhujeme zde umístit dva typy ubytování: hostel (turistická ubytovna)- zprostředkuje zážitkové ubytování v celách mnichů s nižším standardem (společné WC a sprchy)- cílová skupina: samostatní turisté, studenti a poutníci (minorita), hotel (***)- zprostředkuje ubytování v celách mnichů se standardem hotelového pokoje se svou kopelnou- cílová skupina: turisté, rodiny s dětmi, senioři (většina),
  • předpokládaná celková kapacita ubytování v klášteru bude kolem 20 osob,
  • provoz bude fungovat v druhém nadzemní patře kláštera, detailní prostorové řešení včetně místností viz přílohy č.2 a 3.
  • konkrétní umístění je možné dále měnit a prověřovat v dalších fázích, zejména z závislosti na SHP.

Rozvržení klášterní zahrady

Základní principy

  1. Zachování tradičního členění zahrady na: užitkovou (pěstební), štěpnici (ovocný sad) a kontemplativní místo.
  2. Zahrada je součástí kláštera a jeho puristické architektury.
  3. Nové vklady a pobytové místa v zahradě musí být umístěny a provedeny citlivě. Ctít historii, genius loci a nacházet východiska řešení v současné architektuře. 
  4. Obnovení historický os členění zahrady a vedení původních cest na základě historických snímků / podkladů.

Legenda s popisky:

  1. bylinková zahrada
  2. studna/ vodní prvek
  3. obnova stávajícího skleníku z 30. let
  4. místo pro teenagery
  5. trvalkové záhony (malé bludiště)
  6. nová restaurace v zimní zahradě
  7. stávající dům zahradníka- restaurace
  8. mlatový povrch
  9. zpevněná plocha (kamenná dlažba)
  10. bouraná přístavba ke klášteru z 80. let
  11. vyvýšené záhony
  12. obnova původního sadu
  13. parkový trávník
  14. nový amfiteátr (koncerty, kino, atd.)
  15. klidné místo pro jógu
  16. nová izolační zeleň (tvořena dlouhověkými stromy)
  17. historická věž (pravděpodobně sušárna/ meditační místnost)
  18. nový krytý altán
  19. lesík/ smíšená výsadba ovocných a parkových stromů 

zachování os zahrady

Analytická část

Cíle analýzy

Cílem analýzy je získat relevantní informace o stávajícím stavu kláštera, města, kraje v oblasti turistického ruchu a kultury, tak aby bylo možné v návrhové části navrhnout variantní možné využití budov a celého areálu kláštera františkánů v Opočně. Následný návrh využití kláštera bude vycházet jednak ze zkušeností a analýz architektů, mapování místa a z níže získaných informací, podkladů a podnětů od veřejnosti a oslovený aktérů.

Průběh analýz

Nejprve byly zjištěny a prostudovány relevantní podklady týkající se kláštera viz. seznam podkladů a rozhovory s lidmi. Současně došlo k mapování stávajícího stavu kláštera (detailní procházení místa) s podklady zaměření budov. 

Zpracovatelé se zúčastnili dvou participačních jednání s veřejností zaměřených na získání informací týkajících se budoucího využití kláštera a zahrady. Na obou participačních akcích vedených Novou sítí byly zjištěny názory, nápady a potřeby občanů Opočna, které jsou přílohou této strategie. Podnětné názory, nápady a potřeby mohou být do návrhové strategie zapracovány. 

Formou rozhovorů (vedení města, místní lidé) a procházení města a budov byl zmapován stávající stav a potřeby města Opočna.

Zpracovatelé také prostudovali podklady týkající se rozvoje kultury a turistického ruchu na úrovni kraje. 

Dále proběhly rozhovory s krajskými úředníky a s vedením kraje s cílem aktuálního zmapování záměrů Královéhradeckého kraje v oblasti rozvoje kultury, turistického ruchu a rozvoje sociálních aktivit včetně konkrétních podnětů týkajících se využití kláštera v Opočně.

Analýza potřeb města

Mapa krajiny – širší vazby

Směrem na východ se od města Opočna nachází, ve vzdálenosti 15 km vzdušnou čarou, Orlické hory, cca 20 minut jízdy autem známá turistické destinace Deštné v Orlických horách. Toto umístění poskytuje potenciál přílivu turistů celoročně (zajímavé převážně v zimním období). V tomto směru je také město Dobruška, vzdálené cca 4 km od Opočna. Blízká vzdálenost těchto dvou měst vytváří pomyslné “dvojměstí a provázanost služeb a turistického ruchu. 

Směrem západním cca 30 minut jízdy autem leží Hradec Králové. Této trasy a umístění je využíváno místními lidmi, kteří mohou dojíždět do práce, železniční napojení není přímé. Dále Hradec Králové poskytuje příliv návštěvníků do Opočna a potenciál zajímavých kulturních institucí, které se mohou zapojovat do kulturních akcí. 

Severovýchodní směr je využíván hlavně dopravně pro tranzitní dopravu.

Topografie krajiny a okolí Opočna

Historické mapy

Městu dominuje renesanční zámek, který byl až do konfiskace roku 1942 v držení šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park se soustavou rybníků. Další významné památky ve městě viz níže. 

Z historických map je patrné, že ohnisko rozvoje města Opočna se nachází v zámku a jeho bezprostředním okolí. Město se pak dále od zámku rozrůstá až s myšlenkou stavby kláštera. Na parcele zahrady tehdejších majitelů panství, byl postaven zmíněný kapucínský klášter s kostelem Narození Páně. A u něj jako protiklad zámeckého náměstí bylo velkoryse navrženo dnešní Kupkovo náměstí. Opočenský klášter je od roku 1958 kulturní památkou. Na historických vedutách se objevuje kostel Narození Páně a klášterní budova. Při obnově zahrady by bylo vhodné uvažovat o obnovení vzdálených pohledů na kostel a klášter.

Stabilní katastr města Opočna (kolem roku 1850)

Detail kláštera a zahrady stabilní katastr

Veduta města včetně vyobrazení budov kláštera

Ortofoto kláštera a zahrady, 50. léta 20. století

Urbanistická struktura a územní plán

Opočno je městečko v Královéhradeckém kraji, v podhůří Orlických hor, které mělo k 1. 1. 2023 podle Českého statistického úřadu 3123 obyvatel. ČSÚ ukazuje data podle kterých V Opočně evidují pozvolný, malý nárůst obyvatel. 

Dnešní urbanistická struktura a rozvržení města. Opočno je vzhledem ke svému vzniku a historickému vývoji nerovnoměrně rozloženo, což může působit komplikace. V jižní části se nachází historické centrum a v severní části se nachází většina ploch pro bydlení. Pozůstatky opevnění města nebo hradu (středověké hradby) se nezachovaly. Lidé převážně žijí v severní části a do centra to mají daleko, buď chodí pěšky/ na kole nebo jezdí autem, což zvyšuje vnitřní dopravu v sídle.

Řešení:

  • podpora tvorby cyklo a pěších tras ve městě (bezpečnost pro děti a minimalizovat kolize s dopravou automobilů), do této struktury je možná zakomponovat také areál klášterní zahrady.
  • v místě bydlení lidí vytvořit lokální centra a postupně doplňovat základní vybavenost v místě.
  • v nově navržených plochách pro výstavbu domů pracovat s veřejných prostorem a kvalitním napojení na okolí a centrum.
  • velkým potenciálem je plocha OS Zo1, kde může vzniknout velké sportovní areál, v dochozí vzdálenosti od kapucínského kláštera (pracovat s propojeností pro pěší obou míst).

územní plán

Mapy majetku

Důležití aktéři v území města, majitelé pozemků: 

  • město Opočno 
  • Královéhradecký kraj
  • Colloredo- Mansfeld rodina
  • NPÚ – Zámek opočno
  • Římskokatolická farnost

Majetek Města

majetek Královéhradeckého kraje

majetek Římskokatolické farnosti v Opočně

Colloredo- Mansfeld

NPÚ (Národní památkový ústav)

dopravní trasy v Opočně

Dopravní mapa

Severně nad městem prochází obchvat města, který částečně odvádí tranzitní dopravu mimo centrum. Pokud však doprava směřuje jižním směrem jsou vytížené ulice Dobrušská, Nádražní a Na Olivě. Bylo by vhodné tyto ulice pojmout jako městské bulváry, počítat zde s dopravou, ale uzpůsobit ulice také pro bezpečný pohyb lidí. Ulice Dobrušské přivádí návštěvníky také ke klášteru. Pokud se knihovna přesune do kláštera bude také kvořit spolu s východním koncem Kupkova náměstí důležitý předprostor této instituce.

Doprava v klidu

Velkým problémem ve městě je parkování turistů. Pokud vznikne v klášteře nová turistický bod zájmu je potřeba řešit parkování v širších vazbách. Bylo by vhodné vytvořit odstavné parkoviště ze dvou směrů (ze směru Dobruška, ze směru západního ulice Nádražní), které budou v dochozí vzdálenosti pro turisty od centra města. Turisté zde budou moci zaparkovat na celý den/víkend a déle. Nebudou zabírat parkovací místa v centru a nebudou zvyšovat intenzitu dopravy v centru. Důležité je vhodné umístění těchto záchytných parkovišť. jedno záchytné parkoviště by mohlo vzniknout na pozemcích města v areálu nebo blízkosti polikliniky a druhé by mohlo vzniknout v blízkosti areálu kláštera, stávajících tenisových kurtů a plánovaného areálu pro rozvoj sportu a občanské vybavenosti. Klášter by pak byl pro turisty přicházející z tohoto parkoviště prvních záchytným bodem (informace, sociální zázemí apod.). viz živá mapa níže.

Živá mapa

Pohyb pěších, strava.cz

Trasy lidí 

Na základě trasování aplikace strava v mobilech obyvatel jdou vidět trasy a jejich četnost. V areálu zahrady kapucínského kláštera jde rozeznat pohyb lidí, obvyklé a méně četné směry pohybu.

Turistické trasy

Cyklistická infrastruktura

Shrnutí širších vazeb klášterního areálu na území

  • Klášter se zahradou a kostel jedno jsou.
  • Systém záchytných parkovišť pro turisty.
  • Turistická trasa vedena klášterní zahradou.
  • Nový procházkový viniční okruh vedený stávající a novou zelení.
  • Zatraktivnit Podkostelí, nová cesta pro pěší ze Švamberku podél potoka k Broumaru.
  • Doplnění ploch zeleně.
  • Posílení severovýchodní části městské památkové zóny.
  • V rámci nové výstavby počítat i s lokálními centry pro obyvatele, neví vhodné, aby zde vznikly pouze ulice. Je potřeba do systému ulic zakomponovat drobná místa veřejných prostor a hierarchizaci ulic (orientaci v místě).

Průzkum potřeb města formou rozhovorů

Setkání na zámku s kastelánem panem Tomášem Kořínkem

Cílem setkání bylo představit projekt a vést řízený rozhovor o vizích, potřebách a přístupu zámku k revitalizaci kláštera. 

 

  • má zkušenosti s pronájmem prostorů pro galerii, velký zájem z řad vystavovatelů; nevadí, když podobnou funkci bude mít i klášter.
  • nyní mají na zámku dva prohlídkové okruhy a do budoucna (3 roky) plánují realizaci třetího v přízemí zámku týkající se kuchyně a služebnictva.
  • dále plánují zřízení zážitkové expozice pro děti ve sklepení zámku (výhledově 3-5 let).
  • právě probíhá rekonstrukce střechy letohrádku v blízké budoucnosti (do 1-3 let) plánují kompletně zrekonstruovat letohrádek a v přízemí zřídit kavárnu s drobným občerstvením (30 míst uvnitř na sezení + venkovní posezení na terase a v zahradě), v patře bude rekonstruován sál pro kulturní a společenské akce (kapacita 100 sedících), nevýhoda je, že není bezbariérový přístup.
  • rekonstruují zámeckou jízdárnu (letos nebo příští rok by měla být hotová), mělo by zde vzniknout místo pro pořádání kulturních akcí (koncertů) pod střechou (kapacita cca 400- 600 stojících lidí).
  • plánují dále ve vzdálené budoucnosti rekonstruovat skleník a obnovit funkci skleníku s přidanou hodnotou živé expozice motýlů.
  • prostory navazující na skleník, kde se nyní nachází knihovna aktuálně nepotřebují, může zde zůstat knihovna/ může se přesunout, pokud prostory budou prázdné, tak to nevadí, mohou je stavebně upravit a hledat nové využití; souhlasí s nápadem přesunutí knihovny do kláštera.
  • apeluje na nedostatečnost služeb ve městě typu – ubytování, gastronomické služby ( kavárna, restaurace, vinárna … ), neplánují budovat žádné ubytovací kapacity pro turisty.
  • kvituje propojení fungování zámku a kláštera ve smyslu klidové odpočinkové zóny, návaznost  na historickou linku původního využívání – bylinkářství, pěstitelství, řemesla, workshopy, ubytování v celách apod. 
  • uvítali by i společné řešení turistického ruchu mimo hlavní turistickou sezonu, zámek interiéry nyní na zimu zavírá, ale chtějí do budoucna pracovat na tom, aby spodní část budoucích expozic (1 trasa) nebo samostatné výstavy v prostorách zámku zůstaly otevřené pro návštěvníky, v Královehradeckém kraji v objektech NPÚ není celoročně provozována památka a proto to vidí jako potenciál.
  • vidí smysl ve vytvoření Opočna jako brány do Orlických hor, využít toto propojení na prodloužení pobytu turistů v místě (potřeba dobudovat ubytovací kapacity) a zároveň mimo sezonu na prodloužené víkendy nebo jednodenní návštěvy z hor.
  • necítí jako vhodné, aby si děti sportovně hrály v areálu zámeckého parku odpoledne v družině, dává ke zvážení, zda by tyto potřeby mohl poskytnout areál zahrady kláštera.

Setkání v opočenské knihovně

Cílem byla prohlídka aktuálního stavu knihovny v zámeckém skleníku a diskuze nad vizemi, potřebami (kapacitě) knihovny a možnostech přesunu knihovny do kláštera. 

 

  • v knihovně pracují dvě pracovnice (1 celý úvazek a půl úvazek).
  • problémy: knihovna není bezbariérově přístupná (schody + kopec), není napojená na park, musí se obcházet zeď a přístup je nevhodně ze zadní strany. Přístup dětí do dětského oddělení je přes oddělení beletrie (hluk dětí ruší čtenáře)- nutnost vytvořit oddělené fungování těchto dvou oddělení.
  • jsou zde oddělení: regionální (rozvoz knížek do spádových obcí), beletrie a časopisy, naučná literatura, dětské oddělení s hracím koutkem.
  • další prostory, které jsou v knihovně : zázemí zaměstnanců (WC, kuchyňka, úklid), technická místnost, sklady knih.
  • chybí kvalitní oddělený prostor pro studovnu a čítárnu, místo pro pořádání přednášek pro veřejnost  a besídek pro školní třídy (potřeba multifunkčního prostoru pro cca 30- 40 sedících lidí).
  • bylo by vhodnou do budoucna v nové knihovně mít: možnost čtení venku v zahradě, rozšíření doby kdy je knihovna otevřena, rozšíření stávajících ploch pro jednotlivé oddělení (2 až 3x).
  • budou poskytnuty údaje o návštěvnosti knihovny (děti dospělí), o počtu pořádaných akcí v knihovně (pouze pro interní potřebu tvorby strategie).
  • kvitují přesun knihovny do vhodnějších a větších prostor, ve stávajícím umístění již není místo pro rozšiřování; návrh na přesun do kláštera taktéž kvitují.
  • informace o roční návštěvnosti opočenské knihovny za poslední 7 let; Jedná se o fyzické návštěvy knihovny včetně návštěv kulturních akcí (besedy s autory, tvořivé dílny, cestopisné a vzdělávací přednášky apod.):

2022 – 10.456

2021 – 7.905 (Covid)

2020 – 7.972 (Covid – uzavření knihoven)

2019 – 13.725

2018 – 13.033

2017 – 12.194

2016 – 12.597

  • orientační stavební program stávající a  nové knihovny:
Setkání v opočenské knihovně
Cílem byla prohlídka aktuálního stavu knihovny v zámeckém skleníku a diskuze nad vizemi, potřebami (kapacitě) knihovny a možnostech přesunu knihovny do kláštera. 
  • v knihovně pracují dvě pracovnice (1 celý úvazek a půl úvazek).
  • problémy: knihovna není bezbariérově přístupná (schody + kopec), není napojená na park, musí se obcházet zeď a přístup je nevhodně ze zadní strany. Přístup dětí do dětského oddělení je přes oddělení beletrie (hluk dětí ruší čtenáře)- nutnost vytvořit oddělené fungování těchto dvou oddělení.
  • jsou zde oddělení: regionální (rozvoz knížek do spádových obcí), beletrie a časopisy, naučná literatura, dětské oddělení s hracím koutkem.
  • další prostory, které jsou v knihovně : zázemí zaměstnanců (WC, kuchyňka, úklid), technická místnost, sklady knih.
  • chybí kvalitní oddělený prostor pro studovnu a čítárnu, místo pro pořádání přednášek pro veřejnost  a besídek pro školní třídy (potřeba multifunkčního prostoru pro cca 30- 40 sedících lidí).
  • bylo by vhodnou do budoucna v nové knihovně mít: možnost čtení venku v zahradě, rozšíření doby kdy je knihovna otevřena, rozšíření stávajících ploch pro jednotlivé oddělení (2 až 3x).
  • budou poskytnuty údaje o návštěvnosti knihovny (děti dospělí), o počtu pořádaných akcí v knihovně (pouze pro interní potřebu tvorby strategie).
  • kvitují přesun knihovny do vhodnějších a větších prostor, ve stávajícím umístění již není místo pro rozšiřování; návrh na přesun do kláštera taktéž kvitují.
  • informace o roční návštěvnosti opočenské knihovny za poslední 7 let; Jedná se o fyzické návštěvy knihovny včetně návštěv kulturních akcí (besedy s autory, tvořivé dílny, cestopisné a vzdělávací přednášky apod.):

2022 – 10.456

2021 – 7.905 (Covid)

2020 – 7.972 (Covid – uzavření knihoven)

2019 – 13.725

2018 – 13.033

2017 – 12.194

2016 – 12.597

  • orientační stavební program stávající a  nové knihovny:
Setkání na městském úřadě v Opočně s paní Mgr. Renátou Černou
Cílem setkání bylo představit se a vést řízený rozhovor o vizích, potřebách a přístupu města Opočna k revitalizaci kapucínského kláštera. Na dalším online jednání pak doplnit údaje o konkrétních záměrech města týkající se projektů kultury a turistického ruchu. 
  • město vítá proces revitalizace, chce být jeho součástí a aktivně se podílet v případných pracovních skupinách na možných řešeních a návrzích využití. Dokonce i o prázdninách online formou pokud bude třeba.
  • město má největší obavy z ekonomického zajištění chodu (provozovatelů), uvádí ne příliš dobré zkušenosti z minulosti.
  • uvítalo by nové prostory pro knihovnu – celkové přestěhování a prostory jako případné komunitní centrum – tzv. knihovna 21. století.
  • uvítalo by i možnost využití zahrady kláštera nebo menších vnitřních prostor pro ZUŠ (dramatický kroužek, výtvarný kroužek a pod. – využití zahrady).
  • upozorňuje na nedostatečnost služeb ve městě typu – ubytování, gastronomické služby (kavárna, restaurace, vinárna … ) a vnímá jako možnou součást nového provozu v klášteře.
  • kvituje i napojení na historickou linku původního využívání – například ve formě: wellbeing, péče, wellness, bylinkářství, pěstitelství, řemesla, workshopy.
  • uvítalo by i řešení absence turismu v zimních měsících, obecně turismus vnímá jako vhodný možný nástroj využití / ubytování pro rodiny s dětmi, programy pro děti s rodiči apod.
  • nepřiklání se k trvalé muzejní expozici, přiklání se k zážitkovému využití kláštera.

 

  • stávající knihovna má nedostatečné plochy, pokud bude přesunuta je potřeba plochy navýšit, míra navýšení ploch závisí na potřebách knihovny a na nárocích na provoz, je potřeba najít vhodný kompromis.
  • nové využití kláštera by mělo navazovat na historii kapucínů ve smyslu jejich činnosti (bylinkářství, léčitelství, služba lidem, výroba pokrmů z vypěstovaných surovin- moštování, marmelády apod.).
  • plány města v č.p.2: v předním traktu vzniknou výstavní prostory pro expozici  moderního umění na téma malíře Kupky (realizace projektu do roku 2028), v zadním traktu- město samo ubytování provozovat nebude, ale uvažuje o dlouhodobém pronájmu soukromému investorovi, který by zde vybudoval luxusní ubytování (nejdříve za 10 let).
  • areál bývalé střední školy: v budoucnu by zde mohlo vzniknout bydlení nájemní, případně soukromá škola, dále zde město plánuje vybudovat centrum pro mládež (zkušebny, klubovny atd.) s návazností na stávající venkovní sportoviště.
  • areál bývalé nemocnice: funguje zde v jednom z objektům služeb, probíhá zde pronájem kanceláří, v podkroví je nyní dočasně ubytování uprchlíků, ale v budoucnu by zde mohla vzniknout- turistická ubytovna (kapacita cca 20 lůžek).
  • péče pro turisty, svatby v posledním roce nejsou (původně několik svateb za víkend, nyní 1 svatba za 14 dní)- akce typu svateb nejsou pravděpodobně rentabilní do budoucna, nyní se svatby konají na zámku a v kapli, dále vznikne prostor v letohrádku na zámku- svatby v klášteře budou okrajovou záležitostí.
  • kapacita ubytování v klášteře není jasné, probrat s cestovní kanceláří nebo destinační agenturou.
  • zvážit zda by bylo vhodné a v jaké podobě doplnit zážitky/péče pro ubytované hosty v klášteře: čajovna, moštarna, zavařeniny, bylinné koupele, restaurace v sále.

Založení a vývoj Kapucínského kláštera v Opočně

Historie

Kapucíni jsou řeholní řád, přesný název: ”Řád menších bratří kapucínů”, který vznikl roku 1525. Nosí řeholní oděv hábit s dlouhou špičatou kapucí. Na začátku srpna se vždy pořádá porcinkule. jedná se o pouť jenž má svůj odkaz na působení Františka z Assisi (patrona řádu). V Opočně se porcinkule koná každý rok, vždy kolem, avšak  má zábavný charakter, chybí duchovní složka. Pokud by došlo k oživení kláštera a navázání různými formami na duchovní složku, mohlo by dojít také ke znovuobnovení tradice spojené s duchovním významem. 

Po třicetileté válce získali opočenské panství Colloredové a stavbu kláštera iniciovali pro utvrzení katolické víry na Opočensku, kde stále převažovali (byť někdy tajní) evangelíci. Rozhodnutí o postavení kláštera padlo roku 1673, rozhodla o tom provinciální kapitula kapucínského řádu,  majitel opočenského panství Ludík Colloredo z Waldsee se toho ujal (tento rod byl spjat s historií kláštera již od počátku). První kapucínští mniši přišli do již postaveného kláštera roku 1677. Klášter byl určen mimo jiné jako místo pro noviciát a vzdělávání kleriků (Marková a kol. 2015: 2). V roce 1733 byl klášter zcela zničen požárem, po dvou letech však byl komplexně zrekonstruován. 

Ke klášteru přináležel také kostel Narození Páně (dnes v majetku církve a ve správě farnosti), situovaný jihozápadně od kláštera. Byl vystavěn v letech 1676–78 za účasti řádového architekta P. Bruna z Českých Budějovic a italského stavitele Bernarda Minelliho.

Řád kapucínů fungoval v klášteře do roku 1950, kdy byl posléze komunistickou vládou rozpuštěn. Od roku 1951 až do roku 2007 byly prostory kláštera využívány sociálním ústavem pro ženy. V letech 1946–1950 byl v areálu kapucínského kláštera v Opočně umístěn sirotčinec, od roku 1951 zde sídlil Ústav sociální péče z Hradce Králové, založený roku 1928 jako Svatojánský ústav pro hluchoněmé a slabomyslné ženy. O chovanky pečovaly řádové sestry, které byly v roce 1982 nahrazeny civilními zaměstnanci. V této době dosahoval klášterní život téměř absolutní soběstačnosti. Ženy společně obhospodařovaly velkou zahradu, skleníky a sad (Marková a kol. 2015). Ústav sociální péče (dnes Domov Dědina) se v roce 2007 přestěhoval do nových prostor a od té doby se areál někdejšího kláštera nevyužívá.

Postupně byly ve vnitřních prostorách kláštera realizovány různé úpravy dispozic. V někdy v 80. letech byly přistaveny budovy kanceláří a kuchyně a dále také okálové domky (s kapacitou cca 50 ubytovaných chovankyň). V dalším desetiletí pak byly částečně zobytněny některé půdní prostory vestavbami, byl postaven věžový objekt schodiště s výtahem pro bezbariérový přístup do všech podlaží.  V roce 2007 se ústav přestěhoval a prostory zůstaly prázdné. 

Stávající stav kapucínského kláštera 

Rozlehlá budova kláštera je situována na Kupkově náměstí v centru města, od Kupkova náměstí je oddělena vysokou kamennou zdí. V podzemních sklepních prostorách se nenachází zásadní statické poškození nebo vlhkosti. Sklepy jsou v dobrém stavu, založené částečně na skále. Jsou vhodné k různorodému využití. Přízemí kláštera se otevírá do zahrady a do vstupního prostoru za zdí. 

Během zpracování analýzy není k dispozici stavebně historický průzkum kláštera. Na SHP se nyní pracuje a bude hotový v únoru 2024. K rekonstrukci doporučujeme přistupovat co nejcitlivěji. Důležitý bude postoj památkové péče k budovám dostavovaným v 70. a pozdějších letech. V této analýzy uvažuje o demolici novodobých objektů přistavených ke klášterním budovám. Zmíněné budovy přístaveb jsou umístěny tak, že zamezují pohledu na severovýchodní původní fasády kláštera. Doporučujeme obnovit původní pohled na fasády. Jedná se o kanceláře a prostory kuchyně (1.NP 152m2, 2.NP 87 m2). Novodobý samostatný objekt schodiště s výtahem situovaný do zahrady bude z důvodů hospodárnosti ponechán. 

V přízemí kláštera se nachází křížová chodba a rajská zahrada, dále prostory jídelny mnichů (refektáře) a bývalé kuchyně s krásnou barokní kašnou /umyvadlem. Dále jsou zde další místnosti s dřevěnými stropy i s klenbami patřící k provozu kláštera. V druhém nadzemním patře se nachází nad půdorysem křížové chodby cely mnichů včetně cely kapucínského opata, kapucínské knihovny a schodišť. některé cely byly přebudovány na společné hygienické zařízení pro chovankyně sociálního zařízení v pozdějších letech. Všechny prostory v přízemí i druhém nadzemním patře jsou v dobrém statickém stavu, není zde vidět poruchy konstrukcí nebo vlhkost. jsou vhodné pro využití spojené s turismem a ubytováním nebo spolkovou činností. Problematické bude řešení vytápění. Stávající topení je řešeno formou elektrických akumulačních kamen. Do TZB technologií bude potřeba velká investice. 

Nad všemi objekty jsou krovy a někde také půdní prostory.Krovy jsou v dobrém stavu a jsou historicky cenné, jedná se o původní konstrukce pravděpodobně ručně tesaných trámů spojovaných dřevěnými čepy a tesařskými spoji. Zajímavý prvek tvoří také komínové tělesa v podkroví připomínající brány.  Využití podkrovních místností je diskutabilní vzhledem k velké finanční náročnosti a vzhledem k památkové ochraně budovy. 

 

 

Klášter disponuje čistou podlažní plochou:

1NP 2NP

Kultura a Turistický ruch

Vize rozvoje kultury a kulturního dědictví v Královéhradeckém kraji do roku 2030

Kultura a kulturní dědictví v Královéhradeckém kraji pro rok 2030 představuje obraz bohaté, svěží a inspirativní kulturní nabídky pro každou věkovou skupinu, ve velkých městech stejně jako v malých obcích. Je to nabídka často exkluzivní a vyhlášená, za kterou se do kraje cestuje a se kterou se obyvatelé kraje identifikují. Památky, historické budovy a centra obcí jsou v dobrém technickém stavu, obnovené a maximálně otevřené současnému životu, standardům a trendům 21. století. Kulturní a kreativní sektor je živý, inovativní a schopen držet krok s novými výzvami. Nabízí silný potenciál pro rozvoj ekonomiky, ale i zážitky pro místní i pro turisty a pomáhá udržovat při životě řemeslné tradice, tradiční lidovou kulturu a další kulturní bohatství zděděné po předchozích generacích. Kultura přispívá k tomu, že mladá generace z kraje neodchází, proaktivně se zapojuje do vytváření hodnot a starší generace zůstává aktivní. Silná a výrazná kultura v kraji přispívá k celkově příjemné atmosféře a vysoké kvalitě života. Především je ale plný potenciál kultury využíván pro inspiraci k tvořivému životu a radosti obyvatel kraje a rozvoji kraje.

SWOT analýza stavu turistického ruchu v Opočně

Slabé stránky:
  • nedostatečné ubytovací kapacity v centrum města všech kategorií;
  • problémy s parkováním turistů v centru, chybí koncepce parkování;
  • nedostatečné kapacity gastro zařízení;
  • kumulace turistů na jednom místě v okolí zámku;
  • nevyužitý potenciál prostorů pod klášterem;
  • nedostatečná doprovodná nabídka sportovních aktivit (vnitřních, venkovních) s cílem poskytnout více možností pro trávení času turistů kteří zůstanou v Opočně déle (prodloužený víkend, dovolená v létě atd.);
  • neřešený mimosezónní turistický ruch.
Silné stránky:
  • Renesanční zámek ( 2 prohlídkové okruhy + netradiční akce, 11 kulturních akcí měsíčně během prázdnin);
  • Zámecký park (volně přístupný od jara do podzimu), stavby v parku: letohrádek (nyní nepřístupný, nevíme jaký je plán využití do budoucna) a palmový skleník (oranžerie- přístupná jen pokud tam jsou výstavy);
  • Zámecká obora na delší procházky;
  • Kapucínský kostel Narození Páně
  • Hřbitovní kostel Panny Marie: uvnitř nové koncertní varhany z roku 2006, varhanní festival Mladé varhany; pořádání koncertů klasické hudby (Kruh přátel hudby Opočenská beseda)
  • Colloredo- Mansfeld (Stálá expozice Františka Kupky a Luboše Sluky);
  • Porcinkule a Opočenský jarmark (koná se na začátku srpna, na náměstí u zámku);
  • Festival Renesance Opočno (na konci srpna, pro odborníky zabývající se renesančním zpěvem, hudbou a malbou + doprovodné programy);
  • slavní rodáci (nejen Kupka);
  • Blízkost orlických hor;
  • Dobré dopravní napojení na Hradec Králové;
  • Silná místní komunita;
Příležitosti (potenciály):
  • Řád kapucínů a jejich život, pravidla a tradice ve vztahu ke klášteru;
  • “Porcinkule” – duchovní rozměr a otevření kláštera;
  • Genius loci místa a historická hodnota;
  • Duchovno- přístup Kapucínského řádu k životu (odpočinek, relaxace, meditace apod.)
  • Léčitelství- tradice Kapucínských mnichů;
  • Opuka- kámen a materiál;
  • Obnova zahrady a kvalitní současná krajinářská architektura;
  • František Kupka (1871–1957), malíř, grafik, ilustrátor (pracuje s ním již město v okolí zámku)
  • pocta Naděždě Kavalírová (1923–2017), předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky;
  • hudební (varhanictví) a skladatelská tradice: (Josef Vorel (1801–1874), hudební skladatel, František Zdeněk Skuherský (1830–1892), hudební skladatel, pedagog; Václav Marel (1904–1964), hudební skladatel; Luboš Sluka (* 1928), hudební skladatel, Emanuel Štěpán Petr (1852–1930), stavitel varhan;
  • klášter jako místo pro návštěvu turistů: interaktivní prohlídka jako na zámku v Chotěšově (https://plzen.rozhlas.cz/klaster-chotesov-laka-na-opravene-interiery-i-nove-expozice-8562457).
  • zahrada hrou: mobilní aplikace Skryté příběhy (mobilní geolokační hra, https://www.skrytepribehy.cz/)
  • malíři regionu:  světově známý, opočenský rodák František Kupka, Věra Jičínská- tvořila v sousední Dobrušce, Josef Korejz Blatinský – maloval krajinu Orlických hor, zabýval se lidovým uměním, Vojtěch Sedláček – maloval krajinu Orlických hor, východních Čech.
Hrozby
  • nepodaří se skloubit aktivity v klášteru;
  • město umístí knihovnu do jiných prostor;
  • během přípravy využití kláštera a stavebních úprav dojde ke zbudování ubytovacích kapacit v jiném objektu ve městě;
  • během přípravy využití kláštera a stavebních úprav dojde k realizaci nebo obnově gastroslužeb v jiném místě;
  • turistický ruch převáží nad místními obyvateli;
  • kreativní ředitel nové klášterní instituce nebude dostatečně kvalifikovaný;
  • podcení se další kroky (architektonická soutěž a navazující projektová dokumentace);
  • nebude dostatek finančních prostředků na realizaci;
  • SHP průzkum přinese zásadní poznatky, které změní pohled na klášter a jeho hodnotu (může být i potenciál);
  • nevybuduje se parkovací kapacita a může dojít k dopravní přehlcení lokality novým přílivem turistů.

Rešerše obdobných institucí v České republice

  • Klášter Broumov 

https://www.klasterbroumov.cz/

  • Valdštejnská lodžie Jičín

https://valdstejnskalodzie.cz/prohlidka

  • Moving station Plzeň 

Vítejte v MOVING STATION! | Johancentrum

  • Sladovna Písek  

https://www.sladovna.cz/

  • Zámek Žďár nad Sázavou

https://zamekzdar.cz/zazitky/muzeum-nove-generace/

  • Želiv 

https://www.zeliv.eu/prohlidky 

 

Partneři pro obnovu kláštera

Níže je sepsán seznam institucí, které by mohli využívat klášter nebo jeho část, případně by se mohli podílet na oživení kláštera různými formami:

  • vedení města Opočno;
  • Základní umělecká škola Luboše Sluky, Opočno;
  • Městská knihovna Opočno;
  • státní zámek Opočno;
  • úředníci města Opočno a dotčené orgány státní správy;
  • veřejnost Opočna a aktivní lidé:
    •  Barbora Vojnarová – organizátorka, pořádá v areálu kláštera koncert;
    • Kruh přátel hudby Opočenská beseda;
    • DIvadélko Batole;
    • Divadelní spolek Opočno;
    • Abakus z.s.;
    • Pultarová Renata – provozuje v Opočně ateliér Renata, pořádá zde vernisáže
    • Český skaut Opočno 
    • Spolek Senioři z Opočenska;
    • Malá dechová hudba Opočenka;
    • spolky působící ve městě kulturně sportovním směrem;
  • Colloredo- Mansfeld rodina;
  • Římskokatolická farnost – děkanství Opočno;
  • řád kapucínů;
  • regionální muzea a galerie (Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Vlastivědné muzeum v Dobrušce);
  • Domov Dědina – středisko Opočno (navazuje na tradici ústavní péče v klášteře), případně nezisková organizace Pferda z. ú., která má v Rychnově n. Kn. a Náchodě tréninkovou kavárnu pro lidi s mentálním postižením – možná by měli zájem vytvořit další pobočku, kde by s nimi mohl spolupracovat opočenský Domov Dědina;
  • nadregionální pořadatelé kulturních a společenských akcí:  
    • Kultura pod Hvězdami s.r.o., (kulturní akce)
    • landscape festival (krajinářská architektura)
    • regionální umělci (výstavy)
  • Místní akční skupina POHODA venkova, z.s.;
  • Orlické hory a podorlicko, z.s. (oblastní destinační společnost KHK);
  • Mikroregion Rodný kraj Františka Kupky.
Vize využití kláštera
  • Klášter by se měl v budoucnosti stát středobodem společenského a kulturního života města a regionu. 
  • V klášteru působí více institucí, skupin, spolků a lidí pod vedením jednoho kreativního ředitele.
  • Mělo by zde vzniknout kreativní centrum, které podporuje nejenom kulturní turismus, ale zaměřuje se zejména na kreativní turismus.
  • Oživení a využití kláštera je udržitelné a postupné (slow turismus).
  • Nastavení využívání je rozděleno citlivě mezi potřeby města a jeho obyvatele a mezi turisty (návštěvníky.
  • Klášter citlivě doplňuje chybějící turistickou infrastrukturu ve městě (ubytování, občerstvení).
  • Klášter interaktivně a zajímavě představuje a pracuje se svojí historií a geniem loci. A to jednak v oblasti kulturních památek a architektury, dále v oblasti odkazu kapucínů (sociální oblast, ekologie, duchovno).

 

Souhrn nápadů

Opakující se nápady jsou zapsány vždy jen jednou v jednom ze sloupců. Seznam nápadů obsahuje nápady, které veřejnost zmiňovala jako vhodné pro klášter. jsou uvedeny bez prioritizace a rozřazení. Tyto informace budou doplněny druhou participací konanou 3.8. 2023 v Opočně. 

Gastronomie
  • Restaurace (doplnění gastro služeb)
  • Kavárna (základní občerstvení)
  • Vinárna
  • Moštovna, výrobna domácích produkty

Klášterní šenk

Kultura a umění
  • Galerie/ výstavní síň
  • Galerie s kavárnou/čajovnou (art café)
  • Zázemí pro aktivity ZUŠ (výtvarné, hudební, divadelní)
  • Umělecké workshopy
  • Výstavy místních výtvarníků

Výstava v zahradách Národní galerie Praha

Zahrada Národní galerie Praha

Vzdělávání a turismus
  • Přemístění nové knihovny do kláštera
  • Interaktivní expozice o historie a kláštera (kapucínském řádu)
  • Komentované prohlídky klášterem (historie, architektura)
  • Přírodovědné vzdělávání v zahradě
  • Zviditelnění tradičních řemesel (řemeslné dílny)
  • Geokešingová hra “Skryté příběhy”
  • Zapojení studentů SŠ a VŠ do rekonstrukce a fungování kláštera

Interaktnivní expozice - Kláštery Český Krumlov

Seminář Nejstarší obraz Senftenbergu na zámku Český Krumlov

Klášter Český Krumlov - trhy

Ubytování  a pronájem
  • Hostelové ubytování pro návštěvníky (dostupnost, ne-exkluzivita, poutníci, turisté, baťůžkáři)
  • Zážitkové ubytování
  • Ubytování hotelového typu (střední cenová hladina)
  • Poutnictví (propojení s dalšími kláštery)
  • Pořádání a pronájem prostor pro teambuildingy, přednášky, školení
  • Pořádání svateb

Hotel Klášter Želiv

Hudba Antonína Dvořáka na zámku Štěkeň

Dům hostů Broumov

Zahrada a příroda
  • Zahrada jako nástroj adaptace na změnu klimatu
  • Bylinková zahrada
  • Obnova historické podoby zahrady – kvalitní současná krajinářská architektura
  • Hřiště pro děti v zahradě
  • Vedení turistické trasy přes zahradu
  • Venkovní koncerty v zahradě
  • Letní kino v zahradě
  • Odpočinek a klid v zahradě (meditační zahrada)

Areál Zámku Kratochvíle

Letní kino v zámecké zahradě

Bylinková zahrada na Kuksu

Zahrada Břevnov

Joga v klášteře

Letní kino v Anežským klášteře

Popis směru vývoje a stanovení možných variant využití kláštera

U všech variant se uvažuje s demolici novodobých objektů přistavených ke klášterním budovám. Jedná se o kanceláře a prostory kuchyně (1.NP 152m2, 2.NP 87 m2). Novodobý samostatný objekt schodiště s výtahem situovaný do zahrady bude ponechán. 

Níže je vypsáno několik směrů možného využití kláštera. Tyto varianty jsou pouze vodítkem pro následnou návrhovou část. Mohou a budou se dále upravovat a měnit.

1. varianta: “Knihovna srdcem kláštera”, podpora komunitního života ve městě
2. varianta: “Ubytování a odpočinek”
3. varianta: “Kreativní centrum”, smíšené funkce (knihovna, ubytování a komunitní život)

Seznam podkladů

Přílohy

Příloha č.1: Výstup z první participace s veřejností

Příloha č.2: Zápisy z jednání

Participace

ODKAZ NA WEBOVÉ STRÁNKY:

Opočno – strategie kláštera

On-line verze:

https://opocno.cityupgrade.cz

City Upgrade